Slepice nebo vejce: Slav Edition

Před nějakou dobou jsem se s přáteli dostal k otázce podobné té známé "co bylo dříve - slepice nebo vejce" - tentokrát jsme však řešili otázku pojmenování Slovanů. Možná to znáte: jsou Slované pojmenováni podle otroctví, či naopak je otroctví pojmenováno podle Slovanů?

Jelikož se tato otázka často řeší i na internetu, a často se odkazuje na obě možnosti, nedalo mi to a musel jsem se podívat hlouběji.

Následující řádky obsahují výsledky mého amatérského pátrání. Nejsem historik ani odborník na tuto problematiku, ale baví mě objevovat nové věci a hledat fakta.

Dívám se především na původ označení Slovanů, tedy značně přecházím středověk kdy pravděpodobně skutečně k anglickému "slaves" dalo vzniknout odvozením od toho že během středověku byl značný obchod s otroky z oblasti střední a východní Evropy a tedy Slovanů.

Krátká odpověď

Nalezneme nejrůznější zmínky a neexistuje jednoznačná odpověď. Není jednotné stanovisko a při hledání mi přišlo že ani neexistuje větší konsenzus.

Všeobecně to vypadá že Slované tak pojmenovali sami sebe, případně na základě jiného vlivu který neznáme.

Osobně se přikláním k této interpretaci, ale můžete si vytvořit vlastní závěry.

Dlouhá odpověď

První zmínky - Řím, Řecko a Byzanc

První a druhé zmínky pochází z Řecka a Říma, ve stejném časovém období. Je tedy otázkou odkud se vzalo.

• Veneti, Venethi nebo Vistula Veneti označovali lidi žijící kolem řeky Visly (Vistula) v Polsku a částečně i u Baltského moře. Toto pojmenování je možná spojeno s pozdějším slovanským Pruskem, protože se zmiňuje osídlení Gdaňsku. Z tohoto názvu pravděpodobně vzniklo také označení "Wends", které bylo používáno pro Slovany žijící v sousedství germánských kmenů a území. Tyto skupiny byly poprvé zmíněny v textu Getica od východořímského byrokrata Jordanese.
• Antes nebo Antae, pravděpodobně odvozené z řečtiny, označovaly Slovany z území dnešního Moldavska (možná i Moldávie) až po Ukrajinu, kolem Černého moře a místních řek.
• Sclaveni nebo Sklabenoi také pravděpodobně z řečtiny, označovali Slovany, kteří dobývali a osidlovali Balkán a následně i Slovany sousedící s Římem, Řeckem a Byzancí. Tento název se také používal pro slovanské mobilní vojenské síly pro kolonizaci.
• Sporoi poprvé zmínění v textu východořímského učence Procopiuse pravděpodobně označovaly Antes a Sclaveni dohromady. Tyto dva názvy byly pravděpodobně používány pro dvě větve, které vznikly z jedné původní skupiny Slovanů, protože obě mluvily stejným jazykem. Tento termín byl zvolen, protože se nepodařilo najít společný původ s Veneti, jak uváděl Jordanes ve svém textu o Gótech, kde Veneti byli považováni za předky Antes a Sclaveni.

Vzhledem k římské oblíbenosti pojmenovávání podle řek a existenci řeky Slava v Rumunsku u Černého moře (nedaleko od hranic dnešní Ukrajiny a Moldavska), tak bychom mohli s tímto kalkulovat.

Slovanská zmínka

První zmínka o pojmenování Slovanů ve slovanských textech je doložena až v 9. století n. l., kdy se používalo slovo "Slověne". Existuje hypotéza, že toto pojmenování bylo odvozeno od slova "slovo", které dříve mohlo označovat "lidi, kteří mluví" tedy lidi hovořící stejným jazykem. Tato teorie by mohla podporovat i slovenské pojmenování pro Germány a tedy dnešní Německo a němčinu, které pochází ze slova "němьcь", znamenající "němý" nebo "mumlající".

Dále lze v kontextu slova "slovo" uvést souvislosti s příbuznými slovy jako "slava" (sláva, věhlas) a "slukh" (sluch), která pocházejí z praindoevropského kořene "ḱlew-" (být osloven, sláva), souvisejícího se starořeckým κλέος (kléos - věhlas) a latinským "clueo" (být nazýván).

Latina a Řečtina

V Latině se používání sclavus pro "otrok" a později Sclavus pro "Slované", tato slova se objevují až ve středověké Latině. Předtím měla antická Latina jiné názvy: famulus, mediastinus, nomenclator, servulus, servus a venalis.

Ohledně používání ve smyslu synonym "otrok" a "Slované" se přisuzuje především rozšíření až v 9. a 10. století n. l. a to především od Germánů, protože zmiňované různorodé zmínky a názvy pro různé kmeny a části Slovanů z Řečtiny a Latiny se vykytují v době 500 až 600 let n. l.

Podívejme se i na vývoj z historie do dnešního anglického slova "slave":

• řecké Σκλᾰ́βος, "Sklábos"
  • latinské "sclavus" (otrok)
    • anglické "Slavs"
    • latinské "Sclavus" (Slované)
      • franouzské "sclave"
      • anglické "slaves"

Ohledně původu slova a označení se spekuluje a je dost nejistý. Existují dvě hypotézy:

1. Řekové převzali autonym (termín pro sebepojmenování) od Slovanů kterým nerozuměli.
2. V roce 1995 se v Řecku ozvali akademici, kteří tvrdili, že pravděpodobně Řekové přišli s vlastním slovem pro Slovany, a podobnost mezi slovanským autonymem a jejich označením je čistě náhodná.

Skandinávie

Když jsme to s přáteli řešili, padla zmínka i o švédském slově "slav", což doslova znamená otrok. Zde jsem tedy zkusil zapátrat, protože by to dávalo trochu smysl, jelikož Slované a Skandinávci sousedili a sousedí. Z mého hledávání vyplývá, že skandinávské jazyky mají vlastní označení pro otroky, konkrétně ve švédštině se používá slovo "träl", které známe v angličtině jako "thrall".

Přikládám přeloženou citaci z Wikipedie, která nás může nasměrovat:

Slovan původně pochází ze slovanského slova "Slověnci" (slavní, proslulí), které dalo vzniknout východořímskému "sklabos" (580 n. l.), což znamená "člověk slovanského kmene". Poté se prostřednictvím latinského sclavus (cca 800 n. l.) dostalo do švédštiny - ve významu vlastněný, nesvobodný člověk - nejpozději v 17. století. Za důvod posunu významu se považují vleklé války mezi Byzantskou říší a slovanskými územími, během nichž se velké množství slovanských válečných zajatců stalo majetkem Slovanů. – Švédská Wikipedie k termínu "slav"

Taktéž jsem narazil na švédská slova slaveri (otroctví), slavar (otrok) a Slaver (Slovan). Zde se etymologický původ dost rozporuje a není zcela jistý. Je zde diskutováno o možném vlivu slovanského slova "slovo" ve smyslu mluvení stejným jazykem, a podpůrným argumentem je také označení pro Germány ve smyslu němého.

Závěr

Bohužel jsem nedospěl k jednoznačné odpovědi, a tudíž netuším, jaký je původ pojmenování Slovanů, a nikdo s jistotou neví. Zásadní zjištění po této výpravě je, že odvozeniny od prajazyků a laborování s nimi vše komplikuje, a ve skutečnosti se ve většině případů spíše domníváme. Nakonec se zdá, že nejen mé pátrání, ale i mnoho dalších zdrojů stojí na dvou frajerech z Byzance, kteří utrousili pár zmínek (dobře, možná pár stránek zmínek).

Osobně, po procházení dostupných informací, se přikláním k hypotéze sebepojmenování. Domnívám se, že spojení mezi "Slavs" a "slaves" může být buď výsledkem zotročení Slovanů, anebo pouhým náhodným shodou okolností při vzniku slov v různých jazycích, které vznikaly nezávisle na sobě (nebo téměř nezávisle).